Dřevostavby: Od pravěku po současnost

Dřevo jako stavební materiál provází lidstvo od jeho počátků. První obydlí byla zřejmě jednoduché konstrukce, ale postupně se lidé naučili dřevo opracovávat a spojovat, čímž vznikaly sofistikovanější stavby. Dřevostavby se vyvíjely v různých částech světa a adaptovaly se na místní podmínky a potřeby. Stavby ze dřeva se vyvíjeli společně s lidstvem a dnes představují moderní obraz bydlení a nezaostávají svým vývojem za mnohem mladšími materiály.

V tomto článku se dozvíte: 

1. Pravěké dřevostavby: První útočiště a jednoduché konstrukce 
2. Středověké dřevostavby: Rozmanitost a řemeslná zručnost
3. Tradiční japonské dřevostavby 
4. Moderní dřevostavby: Ekologie a inovace
5. Historie zpracování konstrukčního dřeva
6. Historie moderních dřevostaveb z KVH hranolů

Pravěké dřevostavby: První útočiště a jednoduché konstrukce

V pravěku sloužilo dřevo jako základní materiál pro stavbu obydlí. Lidé využívali dostupné materiály z okolní přírody a stavěli jednoduché konstrukce, které jim poskytovaly ochranu před nepřízní počasí a predátory. Pravěké dřevostavby byly často tvořeny z větví, kůry a dalších přírodních materiálů.

S postupem času se lidé naučili dřevo opracovávat a spojovat, což vedlo k rozvoji sofistikovanějších konstrukcí. Vznikaly tak první dřevěné chaty, sruby a další obydlí, která se stala základem pro další vývoj dřevostaveb. Dřevo hrálo roli i při obraně pravěkých obydlí, kdy ze dřeva byla vystavěna opevnění pravěkých oppid.

Středověké dřevostavby: Rozmanitost a řemeslná zručnost

Ve středověku se dřevo stalo jedním z nejdůležitějších stavebních materiálů. Dřevěné stavby se stavěly v různých stylech a provedeních, od jednoduchých obytných domů až po monumentální kostely a hrady. Středověké dřevostavby se vyznačovaly svou řemeslnou zručností a důrazem na detail.

Mezi nejznámější středověké dřevostavby patří roubené stavby, hrázděné domy a sloupové kostely. Roubené stavby byly typické pro severní a východní Evropu a vyznačovaly se použitím vodorovně kladených trámů, které byly spojeny v rozích. Hrázděné domy byly rozšířeny především v západní Evropě a jejich konstrukce se skládala z dřevěných rámů, které byly vyplněny různými materiály, jako jsou cihly, hlína nebo sláma. Sloupové kostely byly typické pro Skandinávii a vyznačovaly se použitím masivních dřevěných sloupů, které nesly střešní konstrukci. Menší dřevěné kostely nalezneme i na našem území. Zajímavou ukázkou historických dřevěných staveb může být například Muzeum v přírodě na Veselém Kopci nebo skanzen v Rožnově pod Radhoštěm, ve kterých najdeme i příklady staveb z novověké historie a technické památky.

Stavění ze dřeva ve středověku bylo založeno na tradičních postupech a technikách, které se dědily z generace na generaci. Dřevo bylo pečlivě vybíráno a opracováváno ručně, s použitím jednoduchých nástrojů, jako jsou sekery, dláta a pily. Dřevěné prvky byly spojovány pomocí čepů, dlabů a dalších tesařských spojů, často bez použití hřebíků.

Středověcí tesaři byli vysoce kvalifikovaní řemeslníci, kteří ovládali umění stavění ze dřeva do nejmenších detailů. Jejich stavby se vyznačovaly svou trvanlivostí, funkčností a estetikou. Dřevo jako materiál bylo ceněno pro svou dostupnost, relativní lehkost a snadné opracování.

Ve středověku se dřevostavby staly dominantní formou obydlí v mnoha regionech Evropy ale i Asie. 

Tradiční japonské dřevostavby 

V Japonsku se dřevo stalo symbolem tradiční architektury. Dřevo má zvláštní význam a je považováno za posvátný materiál. Japonské dřevostavby, jako jsou chrámy a pagody, jsou známé svou elegancí a harmonií s přírodou. Japonská architektura klade důraz na harmonii s přírodou a využívá dřevo v jeho přirozené kráse. Dřevěné konstrukce jsou často spojovány bez použití hřebíků, což svědčí o vysoké úrovni řemeslné dovednosti.

Japonské dřevostavby jsou známé svou odolností vůči zemětřesením. Tradiční techniky, jako je použití pružných spojů a speciálních konstrukcí, umožňují stavbám odolat otřesům.

Moderní dřevostavby: Ekologie a inovace

V Evropě se během průmyslové revoluce dostalo stavění ze dřeva postupně do pozadí a uplatňovalo se spíše na venkově. V 20. století po světových válkách a ekonomické krizi zaznamenalo stavění ze dřeva postupný návrat. Výhodou dřeva byla jeho dostupnost jakožto lokálního materiálu. V moderní historii se postupně zvyšovaly technické požadavky na stavby, zejména na energetické úspory. Postupný nárůst stavění dřevostaveb nastal v ČR po sametové revoluci.  

V současné době se dřevostavby opět dostávají do popředí zájmu. Dřevo je obnovitelný a ekologický materiál, který nabízí mnoho výhod. Moderní technologie umožňují stavět dřevostavby s vysokou energetickou účinností a trvanlivostí. Dřevostavby jsou stále častěji využívány pro bydlení, ale i pro komerční a veřejné budovy. Ke konstrukci ze dřeva dnes sahají i špičkový světový architekti jako je například Shigeru Ban. Konstrukce ze dřeva se dnes začíná uplatňovat i u výškový staveb. U těch se často využívá hybridní systém, kde se dřevo kombinuje s betonem.

Historie zpracování konstrukčního dřeva

Zpracování dřeva se v průběhu historie neustále vyvíjelo. Původně se dřevo zpracovávalo ručně, pomocí jednoduchých nástrojů, jako jsou sekery, pily a dláta. S rozvojem techniky se začaly používat i složitější nástroje a stroje, jako například vodní pily a parní stroje.

V současné době se pro výrobu konstrukčního dřeva používají moderní technologie, které umožňují efektivní a přesné zpracování dřeva. Dřevo se řeže na přesné rozměry, suší se a následně se spojuje pomocí různých spojovacích prvků.

Historie moderních dřevostaveb z KVH hranolů

Moderní dřevostavby z KVH (konstrukční dřevo lepené) hranolů se začaly v České republice objevovat až po roce 1989. KVH hranoly jsou vyrobeny z několika vrstev dřeva, které jsou lepeny k sobě. Díky tomu mají KVH hranoly vysokou pevnost a stabilitu a jsou ideální pro stavbu moderních dřevostaveb.

Moderní dřevostavby z KVH hranolů se vyznačují vysokou kvalitou, rychlou výstavbou a ekologickou šetrností. Dřevo je obnovitelný materiál a dřevostavby tak přispívají k ochraně životního prostředí.

V současné době se dřevostavby z KVH hranolů stávají stále populárnější a tvoří významnou část moderní architektury. Dřevostavby se využívají nejen pro stavbu rodinných domů, ale i pro stavbu veřejných budov, jako jsou školy, školky a administrativní budovy.

Závěr

Historie dřevostaveb je dlouhá a bohatá. Dřevo jako stavební materiál provází lidstvo odpradávna a dodnes se využívá pro stavbu moderních a ekologických budov. Dřevostavby jsou nejen krásné a funkční, ale i šetrné k životnímu prostředí.