Asi každý kdo dnes uvažuje o výstavbě vlastního rodinného domu zaznamenal stoupající trend bydlení v dřevostavbách, který za poslední tři desítky let neustále roste nejen vlivem požadavků na energeticky úspornější a ekologičtější bydlení, ale i implementací zkušeností z německy mluvících a skandinávských zemí, které v naší zemi postupně odbourávají zažité předsudky vůči dřevostavbám z let minulých, kdy bylo dřevo na stavbách užíváno pouze pro konstrukci krovů a jako pomocná stavební konstrukce. Počet rodin, které mají s bydlením ve dřevostavbě kladnou dlouhodobou zkušenost tak rok od roku roste. I přes to si asi každý alespoň zpočátku položil otázku, jak dlouho vlastně dřevostavba vydrží.
Dřevěné domy stavíme od nepaměti
Na otázku, jak vlastně dřevostavba nám bude sloužit, můžeme najít odpověď u historických staveb. Dřevo jako materiál je pro výstavbu domů využíváno již od nepaměti a dřevěné stavby z masivního dřeva jsou součástí naší historie a kultury. Už naši předci volili dřevo jako stavební materiál nejen kvůli své snadné dostupnosti a relativně jednoduché opracovatelnosti, ale také kvůli své trvanlivosti. Stejně jako jakýkoliv jiný stavební materiál, který je na stavbě vystaven povětrnostním vlivům vyžaduje i dřevěný dům pravidelnou péči a údržbu. Pokud údržbu nezanedbáme, stavba nám bude sloužit dlouhou dobu. Dá se tak usuzovat i z toho, že naši předci realizovali ze dřeva nejen svá obydlí, ale i sakrální stavby – dřevěné kostely, které zdobí naši krajinu do dnešních dnů.
Foto: Petr Pobucký
Kvalita dřeva je důležitá
V současné době existuje několik hlavních přístupů k výstavbě dřevostaveb a pokud pomineme stavby experimentální, tak se dnes konstrukční dřevo ve stavbách vyskytuje buď ve formě sušených KVH hranolů, CLT panelů nebo lepeného lamelového BSH dřeva, které je ale určeno převážně pro staticky namáhané dřevěné konstrukce jako jsou nosníky a sloup. Porovnáme-li tyto druhy materiálu se surovým řezivem z pily, tak hlavní přidanou hodnotou jsou lepší konstrukční vlastnosti. Jsou výrazně ušlechtilejší, pevnější a vzhledem k nízké vlhkosti téměř nemění svůj tvar. To znamená, že se nekroutí a nepraskají jako surové dřevo. Z dřevěných třísek je také možné vyrábět různé deskové stavební materiály, bez kterých se dnešní stavebnictví neobejde.
To, co spojuje tyto dřevěné konstrukční materiály je požadavek na ochranu před dlouhodobým působením vody. Ve všech případech, kdy jsou tyto prvky na stavbě použity je kladen velký důraz na to, aby nepřišly do kontaktu se zemní vlhkostí a pokud možno ani povětrností. V takovém případě, kdy je dřevo ve víceméně stabilním prostředí se dá jeho životnost odhadnout na stovky let, samozřejmostí je pravidelná údržba, tak aby vlivem nějaké poruchy nedošlo k dlouhodobému působení vlhkosti na tyto prvky.
Není certifikát jako certifikát
Výrobci stavebních materiálů nám v dnešní době nabízí celou řadu svých výrobků a je těžké vybrat ten nejlepší. U jejich výběru je dobré vždy zvážit více věcí, než jenom pořizovací cenu. V prvé řadě by to měla být kvalita a certifikace, která nám potvrdí deklarované vlastnosti. Kvalitní stavební materiál a obdržení správných pracovních postupů při výstavbě jsou dalším zásadním faktorem, které nám životnost našeho domu ovlivní. Nabízí se i otázka, když jsou certifikované výrobky má i dřevostavba nějaký certifikát, který by mi zaručil kvalitu? Abychom zjistili odpověď na tuto otázku musíme se zaměřit na certifikáty, které jsou z akreditovaných zkušeben a nejsou to jenom papíry s razítkem pro zákazníky.
Zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky podle nařízení vlády č. 163/2002 Sb., nám stanovuje technické požadavky na vybrané stavební výrobky (zákonná certifikace). Certifikátem osvědčuje autorizovaná osoba, že výrobek (nebo činnosti související s jeho výrobou) jsou v souladu s technickými požadavky uvedenými v certifikátu. Zákonnou certifikací se tedy certifikují výrobky, nikoliv stavební činnosti, kterými se do staveb výrobky zabudovávají. Konkrétně u dřevostaveb je tedy potřeba rozlišovat panelovou a staveništní montáž. U panelové montáže firma na hale vyhotoví výrobek, tj. sendvičový panel. Hotový panel poté převeze na stavbu a stavební činností ho do stavby zabuduje. Právě proces na hale je činnost související s výrobou výrobku a výsledkem je výrobek (panel) určený k zabudování do stavby. Tato činnost musí být s ohledem na citovaná zákonná ustanovení certifikována a osvědčením o této certifikaci je certifikát.
U staveništní, také nazývané letmé montáže firma doveze jednotlivé stavební výrobky (hranoly, tepelnou izolaci, sádrokarton) na stavbu a stavební činností tyto výrobky do stavby zabudovává. Shoda pak je posuzována právě u jednotlivých stavebních komponentů (KVH hranoly, tepelná izolace, sádrokarton apod.), ke kterým výrobce vydává prohlášení o shodě.
Vzhledem k tomu, že staveništní montáží dřevostavby nevzniká výrobek, ale dům jako takový, nelze zákonnou certifikací dle shora uvedené legislativy autorizovanými osobami u takových činností provádět a certifikáty udělovat. V případě, že bude váš dům bude vznikat staveništní montáží, tak pro tuto činnost se certifikáty neudělují. Ve snaze ujistit stavebníka o kvalitě stavebních firem vznikají uskupení a zájmová sdružení. Tato sdružení se snaží vydávat různé „dobrovolné certifikáty“ o svých kvalitách. Tento certifikát si však sdružení vystavuje samo pro sebe.
Žádný „papír“ nemůže nahradit zkušenosti a reference dané firmy. Proto je dobré získat co nejvíce reálných zkušeností od předchozích stavebníků a nenechat se přesvědčit pouze razítkem na papíře.
Větrat je důležité
Dodržení správných postupů při výstavbě je samozřejmě zásadní, ale samotné užívání domu je taky důležité. Správné větrání nám pomáhá snižovat vlhkost v místnosti. Skvělým pomocníkem může být řízené větrání s rekuperací, kdy nám tento systém zajistí ne jenom stále čerstvý vzduch v místnosti, ale zároveň při větrání ušetříme nemalé finance díky výměníku, kde odpadní vzduch předá své teplo čerstvému přiváděnému vzduch do místnosti.
Vzduchotechnické rozvody.
Foto: Rovax
Dřevo jako dekorace
Dřevo na stavbě najde samozřejmě své uplatnění i nad rámec konstrukčních prvků a to především kvůli svému přírodnímu vzhledu. Tyto prvky jako jsou například palubky a dřevěné opláštění staveb musí být v případě použití smrkového dřeva pravidelně udržovány. V případě použití modřínového dřeva je možné očekávat dlouhodobou životnost i bez pravidelné údržby, toto dřevo působením času získává specifický charakter a barví se do stříbrně šedé barvy. V poslední době se objevují i příklady dřevěných fasád které jsou před působením povětrnostních vlivů chráněny tzv. karbonizacím, neboli opálením. V případě dřevěných teras je možné volit z hustších dřevin jako je právě modřín, nebo některé exotické dřeviny. Vzhledem k větší náchylnosti na opotřebení otěrem jsou využívány i dřevoplastové prvky které mají obecně větší odolnost a jsou téměř bezúdržbové. Dřevo je možné v exteriéru využít také pro okenní a dveřní výplně, dnes nejčastěji s rámy provedenými z takzvaného eurohranolu který se od masivního dřeva liší podobně jako se lepené konstrukční prvky liší od hoblovaného řeziva z pily, v tomto případě je tento materiál preferovaný nejen z hlediska tvarové stálosti, ale i odolnosti proti povětrnosti. I přes to je třeba rámy těchto eurooken vždy zhruba jednou za pět let natřít znovu ochranným nátěrem.
Stavba rodinného domu s modřínovou fasádou.
Foto: Rovax
Životnost dřevostavby
Vzhledem k tomu, jakou má užití dřeva ve stavbách historii je zřejmé, že při nezanedbané údržbě je možné počítat s životností dřevostavby v řádech stovek let. Konstrukční prvky jako krovy a stropní trámy jsou používané od nepaměti a není běžné je měnit za pár let. V případě, že je na stavbě použito dřevo nejen v konstrukci dřevostavby, ale i v jeho pohledových částech vzniká stavba, která je svým obyvatelům příjemná ne jenom k bydlení ale i na pohled.
